1.11. | Pátečníci od 19.00 u Hany Šilarové |
3.11. | 23.neděle po sv. Trojici |
bohoslužby v 9.00 s Danielem Ženatým s Večeří Páně | |
7.11. | kavárnička od 9:30 |
výuka náboženství ve škole od 14h | |
zkouška zpěvu od 16:30 |
10.11. | 24.neděle po sv. Trojici |
bohoslužby v 9.00 s Jiřinou Kačenovou | |
14.11. | výuka náboženství ve škole od 14h |
15.11. | staršovstvo od 19h |
17.11. | 25.neděle po sv. Trojici |
bohoslužby v 9.00 s Davidem Najbrtem s Večeří Páně | |
21.11. | kavárnička od 9:30 |
výuka náboženství ve škole od 14h | |
zkouška zpěvu od 16:30 |
24.11. | poslední neděle církevního roku |
bohoslužby v 9.00 s Pavlem Vychytilem | |
28.11. | výuka náboženství ve škole od 14h |
Publikace Historie evangelické církve v Čermné je již rozebraná. Zde je pro zájemce dostupná alespoň v pdf verzi. Práce není prostá určitých chyb, ledacos by se do ní také dalo doplnit. Jako základní ucelený přehled o minulosti evangelíků v Čermné ale stále může docela dobře posloužit.
V listopadu 2021 Radomil Jindra, radekjindra@seznam.cz
Recenze Daniela Duška ve formátu .doc.
Sbor církve reformované v Čermné byl založen 15.5.1782 po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Až tehdy se mohli tajní vyznavači pravdy Boží přihlásit k evangelické reformované církvi v návaznosti na dědictví a odkaz Jednoty českých bratří, jejíž členové byli i na Lanškrounsku po r. 1622 krutě pronásledováni. Mnozí z nich se ovšem již vystěhovali do ciziny - z Čermné především do Rixdorfu u Berlína.
V roce 1790 byl proveden první soupis členů sboru, podle kterého bylo v Čermné, Nepomuku, Herboticích, Třešňovci a Dobrouči 395 evangelických duší ve 100 rodinách. Bohoslužby se konaly nejprve po domech - v Čermné č. 156 a 114. První vysluhování svaté Večeře Páně bylo v prosinci 1782 od Františka Kovacse, faráře v Krouně. První český farář Jiří Opočenský se zasloužil o zřízení církevní školy, kde začalo první vyučování v r. 1808.
Do dnešního dne působilo ve sboru v Horní Čermné 19 kazatelů a jedna kazatelka.
období | farář | počet let |
---|---|---|
1783-1789 | Samuel Szüts | 6 |
1789-1792 | Štěpán Szeremley | 3 |
1793-1802 | Tomáš Kovács | 9 |
1802-1805 | Martin Kover | 3 |
1807-1811 | Jiří Opočenský | 4 |
1811-1821 | Josef Gerža | 10 |
1821-1824 | Josef Bory | 3 |
1824-1859 | František Filipi | 35 |
1859-1862 | Josef Šiler | 3 |
1863-1887 | Čeněk Juren | 24 |
1887-1905 | Jindřich Vilém Molnár | 18 |
1905-1911 | František Mikšovský | 6 |
1911-1922 | Ladislav Řepa | 11 |
1922-1936 | Karel Balcar | 14 |
1936-1939 | Bohumír Koutný | 3 |
1939-1948 | Bedřich Trégl | 9 |
1948-1986 | Jiří Carda | 38 |
1987-1988 | Dagmar Ondříčková | 1 |
1989-1996 | Miroslav Hejl | 7 |
Po dvacetiměsíčním administrování sboru farářem Pavlem Rumlem z Letohradu nastoupil v září 1998 farář Jakub Keller.
Původní chrám Páně byl dřevěný, postavený v r. 1788 asi v té podobě jako je chrám nynější. Byl ovšem o mnoho menší, jeho délka odpovídala vzdálenosti tří prostředních oken dnešního chrámu.
Ve druhé polovině 90. let nalezl dlouholetý kurátor sboru František Šilar plány a dokumenty týkající se stavby tohoto kostelíka, na veřejnost se dostaly ale až v srpnu 2010. Podle těchto plánů byl dřevěný kostel asi 17 metrů dlouhý, 10,7 metrů široký a 11,8 metrů vysoký. Podle účtů ze stavby se usuzuje, že byl spíše tmavý - světlý model je méně pravděpodobný.
(kliknutím na obrázek spustíte stahování) |
Po důkladných přípravách se začalo stavět těsně vedle dřevěného kostelíka, který sloužil až do 7.října 1838. Jako stavitel a zednický mistr byl povolán Matěj Arcta ze Žichlínka, který začal vyměřovat základy 12. července r. 1836. Jak uvádí tehdejší kurátor František Dušek č. 166, stavěl jej s partou německých zedníků. Místní členové sboru se při práci značně přičinili - zvláště v pracech truhlářských, tesařských, zámečnických a kovářských. Úhelný kámen byl položen 18. července z dolní strany v rohu pod kulatinou za asistence tehdejšího faráře.
První bohoslužby v novém kostele se konaly 21.října a o týden později 28. října 1838 byl vysvěcen důstojným panem seniorem Karlem Nagy a ostatními šesti kazateli. Text kázání proneseného v němčině byl vzat z 8. verše 26. žalmu: "Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé."
Za nemalých problémů s financováním stavby kostela se pak dodělávaly zbylé drobnosti až do roku 1840. Věž ke kostelu tehdy nebylo možné přistavět, pro ni se staršovstvo rozhodlo v r. 1884.
Z dalších prací pak stojí za zmínku oprava fasády kostela v r. 1968, vymalování vnitřku kostela, které navrhl v r. 1981 Miroslav Rada původně s červeným křížem umístěným v kulatině, v r. 1984 byla věž pokryta plechem.
Brzy po stavbě dřevěného tolerančního kostela byla nad ním při cestě v r. 1789 postavena ze zbytku dříví malá dřevěná fara nákladem 597 zl 58 kr. Po třiceti letech za faráře Gerzy byla na jejím místě postavena přízemní fara z kamene, neboť ona dřevěná byla uznána jako "velmi chatrná".
V roce 1889 za působení faráře J. V. Molnára pak bylo usneseno o postavení nové fary. Sbor byl tehdy předchozí stavbou věže kostela, koupí statku a hospody, pořízením varhan a zvonů finančně zcela vyčerpán, a proto bylo rozhodování o velikosti fary plné dohadů. Nakonec se začalo stavět v r. 1893. V dalším roce byla fara dostavěna nákladem 9000 zlatých a začala sloužit svému účelu.
V r. 1948 za působení faráře Jiřího Cardy byl ze tří místností v 1. patře upraven bohoslužebný sál, který byl používán v zimních měsících až do roku 1997. Jedna místnost byla také na čas pronajata dětské poradně. V r. 1976 byla opravena střecha a venkovní omítky.
Během posledních tří let se staršovstvo intenzivně zabývalo přestavbou fary, která začala koncem října r. 1997 v době, kdy byl sbor administrován z Letohradu. Fara byla upravena do dnešní podoby neobyčejnou rychlostí, která byla umožněna především díky píli a obětavosti členů a přátel sboru, a také díky prodeji bývalé fary a těžbě lesa v Čenkovicích. V patře byl vybudován byt pro kazatele a dva hostinské pokoje s příslušenstvím. V přízemí jsou sborové místnosti a kancelář. Celá budova byla opatřena novými rozvody a novou omítkou. To vše nákladem 3 milionů korun. Již koncem srpna 1998 se tak mohl na faru nastěhovat nový farář sboru s rodinou.